Pokusil jsem se najít a popsat, co by mohlo být špatně, případně co by se dalo udělat jinak a lépe.


BOM na testovací kompost Pátek, 23.03.2012
Příprava materiálu a prostoru na stavbu Sobota, 24.03.2012
Stavba testovacího kompostu Neděle, 25.03.2012
Kompost topí už druhý den po stavbě Pondělí, 26.03.2012
Potřebujeme chladit! Úterý, 27.03.2012
Už zpomaluje Středa, 28.03.2012
Čidlo teče Čtvrtek, 29.03.2012
Už netopí Neděle, 01.04.2012
Čidla zase tečou Pondělí, 02.04.2012
Co může být špatně Úterý, 03.04.2012
Nová čidla Sobota, 07.04.2012
Rozborka kompostu Neděle, 08.04.2012
Restart kompostu Pondělí, 09.04.2012
Výsledky restartu kompostu Středa, 18.04.2012
22:26 
Out: 33.8,
 In: 10.9,
  1: 30.8,
  2: 29.1,
  3: 27.9,
  4: 31.9,
  5: 32.8,
  6: 38.9,
  7: 37.1,
  8: 43.1,
  9: 34.9,
  10: 57.1

Jak je vidět, dále to chladne. Voda je vypnutá, přes den bylo docela teplo (kolem 18°C) a přesto i čidlo 10 ukazuje sníženou teplotu. Takže – bude to chtít rozebrat a zkontrolovat. Trochu funguje samotížka, ale opravdu je trochu – výstupní hadice je teplá, ale kýbl to neohřálo. Respektive má 21°C, normálně má pod 20°C – nothing to write home about.

Jestli já jsem si ten kompost opravdu nevysterilizoval:

Decomposition is most rapid when the temperature is between 90° and 140° F (32 – 60° C). Below 90° F (32° C), the process slows considerably, while above 140° F (60° C) most microorganisms cannot survive. If temperatures rise above 160° F (71° C), the compost can sterilize itself, killing off the beneficial microorganisms. Extremely high temperatures can also start the chemical process of spontaneous combustion, which might lead to the outbreak of a fire. Turning the compost when temperatures exceed 140° F (60° C) can prevent both these potential problems.

Cornell Composting Resources: Temperature

Pro klíčová slova “compost oxygen” člověk dostane poměrně zajímavé výsledky. Výše zmiňovaný citát je jeden z nich. Našel jsem tak i tohle krásné kompostovací silo.

Píšou o něm:

Because we want facts, we’ve developed our own compost research silos, with computerized temperature monitoring. We can provide either up-draft or down-draft aeration. ALL of the silos that we use for early stage compost, are on “negative pressure” aeration, where we PULL the air through the compost. That air goes in the inlet of the blower, and the outlet from the blower sends the air through our Dynamic Bio-Filters. Often we can move fresh air, over 23 times the volume of compost, through the compost, with less vacuum than 0.025″wc, about the ‘force’ that we use when we blow the candles out after dinner, as measured using a 3 decimal place digital manometer,

We’ve designed our compost research silo system to enable us to measure the rate of air that we are moving though the compost. We can also easily monitor the oxygen and CO2 level in the off-gas. Each Silo has three thermocouples in it providing us with temperature data, one monitoring the temperature of the off-gas, another monitoring the temperature 12″ below the lid, and the other monitoring the temperature 24″ below the lid. The Thermocouples are connected to an Omega TempScan, which is connected to a computer.

Bez mučení se přiznám, že už jsem si skoro myslel, že jsem docela schopný “hledač”. Tyto stránky jsem našel ale až po více než měsíčním snažení. Někdy trefit ta správná klíčová slova není vůbec jednoduché.

Je jasné, že podmínky nejsou zcela ideální. Aby kompostovací proces dobře probíhal, je potřeba dodržet několik podmínek:

  1. Poměr C:N blízký 30:1
  2. Vlhkost kolem 60%
  3. Dostatek kyslíku
  4. Teplota 50 až 60°C

Bohužel jediné, co se docela dobře měří, je teplota :( . A ta je navíc typicky důsledkem splnění prvních 3. Na poměr uhlíku a dusíku by to dle dostupných informací nemělo být tak háklivé. Pokud je více dusíku, je větší šance, že se budou generovat nelibé pachy. Pokud by ho bylo málo, reakce by byla pomalejší. To ale není můj problém – zeleného materiálu mám spíš více. Zbývá tedy správná vlhkost a dostatek kyslíku a to rovnoměrně v celém objemu.

Kyslík

Vím o dvou případech, kdy se někdo pokoušel měřit množství kyslíku v odpadním vzduchu:

  1. Výše zmíněné kompostovací silo
  2. An Experiment in Thermophilic Composting Toilet Design (2000) popisuje zajímavý experiment ohledně kompostování výkalů. Řídí množství vzduchu protékajícího kompostem pomocí měření množství kyslíku na výstupu (snaží se ho udržet nad 10%). Pomocí spotřebovaného kyslíku se snaží odhadnou množství vygenerovaného tepla a dává ho do relace s výslednou teplotou kompostu a ztrátami přes izolaci. Je to z roku 2000, ale nakonec se ukázalo, že autor ještě “žije” a dokonce se živí instalací kompostovacích toalet. Asi je možné ho kontaktovat přes jeho stránky http://poopstitute.blogspot.com/.

V obou případech autoři uvádí, že se kyslík spotřebovává extrémně rychle. Určitě by nebylo od věci něco takového nezávisle potvrdit :) . Nelenil jsem a hledal, kontaktoval známé, kutal a snad jsem něco našel. Německá firma Gresinger vyrábí mimo jiné oxymetry u nás používané potápěči. Snad půjde jejich senzor nějak interfacovat na beaglebone nebo něco podobného. Mají dva různé: GOEL 370, který je levnější a neměl by se používat při vysokých koncentracích CO2 a GOEL 369 S, který je dražší a odolnější a měří jen do koncentrace kyslíku 25%, co by nám stejně stačilo. Kontaktoval jsem je s dotazem, jak interfacovat jejich senzory, tak jsem zvědav, co odpoví (jestli odpoví). Případně by se dal senzor koupit dohromady i s přístrojem GOX 100 za 3667Kč a podniknout nějaký reverse engineering. Jiné senzory byly buď moc drahé (Honeywell) nebo nejisté či komplikované (lambda sondy, Clarkova elektroda).

Našel jsem docela levný CO2 senzor, který by se taky mohl hodit. Dám ho “do fronty” na objednávání v digikey.

Vlhkost

Kolik vody patří do kompostu se řeší častěji. Nejdoporučovanější je squeeze test, kdy se doporučuje vzít hrst kompostu do ruky a zmáčknout. Pokud se podaří vymačkat nějakou vodu, je to moc mokré. Přílišná mokrost způsobí slehnutí kompostu a tím znemožní prostup vzduchu kompostem. Suché prostředí zase moc nesvědčí baktériím a to do té míry, že suché materiály na kompost lze skladovat relativně neomezeně dlouho. Ovšem jaká je ta správná vlhkost za daných podmínek zbývá vybádat. Pro zajištění nějaké rozumné opakovatelnosti bude třeba senzor. Jedna varianta je si ho postavit – nemělo by to být moc komplikované. Návod na stavbu čidla vlhkosti stylu do-it-yourself. Alternativně lze koupit například bezdrátový nebo kombinovaný s pH atp.