Je čas vyzkoušet, zda je něco pravdy na tom “horkém kompostování” :) Sraz v 11:00 v neděli 25.3.2012 u mě doma.
| BOM na testovací kompost | Pátek, 23.03.2012 |
| Příprava materiálu a prostoru na stavbu | Sobota, 24.03.2012 |
| Stavba testovacího kompostu | Neděle, 25.03.2012 |
| Kompost topí už druhý den po stavbě | Pondělí, 26.03.2012 |
| Potřebujeme chladit! | Úterý, 27.03.2012 |
| Už zpomaluje | Středa, 28.03.2012 |
| Čidlo teče | Čtvrtek, 29.03.2012 |
| Už netopí | Neděle, 01.04.2012 |
| Čidla zase tečou | Pondělí, 02.04.2012 |
| Co může být špatně | Úterý, 03.04.2012 |
| Nová čidla | Sobota, 07.04.2012 |
| Rozborka kompostu | Neděle, 08.04.2012 |
| Restart kompostu | Pondělí, 09.04.2012 |
| Výsledky restartu kompostu | Středa, 18.04.2012 |
- Pumpy:
- Ondra vezme fontánkovou, ponornou, na 220V
- Já mám jednu na 12V, ale nemám vhodný zdroj
- Navíc je jedna ponorná pevně instalovaná v nádrži na dešťovku cca 10l/min
- Izolace
- XPS desky a/nebo EPS desky – XPS se hodí, protože je nenasákavé. EPS by mohlo být případně levnější (i 2x). Třeba by to šlo kombinovat – na vnitřní stranu dát XPS a na vnější EPS. Slepit by to možná šlo pěnou a ještě by se tam pro jistotu mohlo vlepit pletivo.
- Mám 0.5m3 EPS desek tlustých 10cm.
- Pletivo – mám síto na písek
- Plastový barel – mám nějakou káď na maltu, co strašně smrdí (barel by moc velký a drahý)
- Napájení pumpy – mám 15V zdroj, ale možná by to chtělo něco rezervního
- Hadice – mám 15m relativně tuhé půl coulky
- Spojky na napojení hadice na pumpu a barel
- BeagleBone
- Alespoň 2 funkční teplotní čidla (na vstupní a výstupní vodu)
- Cihly – 6 až 10 kusů na podložení kompostu pro přístup vzduchu
- Nějaké latě na rám pro pletivo – nebude třeba
- Něco na potenciální vyztužení kompostové izolační krychle (lze dodat i později) – asi nebude třeba
- Nářadí pro manipulaci s materiálem na kompostování (snad toho mám dost)
- Vlastní kompostovací materiál – Martin zkusí přivést nějakou trávu
- Co takhle koupit 2m³ pilin? http://palivodenise.cz/cenik
Pokud bude vnitřek kompostu mít 60°C, což nám dá zhruba 50°C rozdíl od venkovní teploty, bude nám do prostoru utíkat i při použití 10cm izolace docela dost tepla. Vycházíme z krychle o velikosti strany 1m, tepelné vodivosti izolace 0.04. Vnější plocha bude cca 6m2. Doba bude půl roku. Potom 0.04*6*(20/0.1)*3600*24*(365/2) = 756 864 000 J = 210kWh (z celkového odhadovaného množství tepla v 1m3 1.2MWh je to 20%).
Pokud bude náš kompost 50x menší než kompost Paina, který dokázal ohřát 4l/min o 50°C, tak my bychom to při stejném průtoku dokázali ohřát o 1°C. Průtok pumpy na dešťovku je ale 2x vyšší, takže bychom se pohybovali na hranici měřitelnosti čidel. Budeme potřebovat průtok zhruba 1l/min, aby se to dalo rozumně měřit.
V sobotu zkusím nadrtit nějaké větve a vyhrabat mech z trávníku za účelem odhadu množství materiálu. Pokud ho bude málo, budeme muset apelovat na Martina, aby toho přivezl více.
Uvidíme také, jak je to s prostupem vzduchu kompostem. Pokud by byl dobrý, mohlo by stát za zvážení nedávat do kompostu hadici, ale odsávat teplý vzduch do radiátoru, kterým by proudila voda k ohřátí. Konstrukce kompostu by se asi výrazně zjednodušila. Zase bychom ale museli řešit výměník. Možná by stačila trubka v trubce? V danou chvíli neumím odhadnout/spočítat, jak velkou teplosměnou plochu bychom potřebovali pro dosažení výkonu 14kW/50 = 280W (aby to bylo srovnatelné s hadicí uvnitř). Na druhou stranu by ale mohlo hrozit, že pokud budeme kompostem prohánět více vzduchu, tak se bude vysušovat a budeme muset řídit/monitorovat vlhkost.
Pokud do kompostu dáme 25m hadice o průměru 2cm, bude mít 25*0.02*π = 1.57m2 povrch. Pokud bychom tam dali nějakou nádobu (doprostřed) – například pro jednoduchost válec o výšce 60cm a průměru 30cm, bude mít povrch 0.6*0.3*π = 0.56, což je 3x méně, což by znamenalo menší okamžitý výkon. Na druhou stranu by mohl být plechový a snáze by se s tím manipulovalo. Objem ohřívané vody by se změnil z 25*(0.01^2*π) = 0.0078m3 (cca 8l) na 0.6*(0.15^2*π) = 0.042m3 (cca 42l), takže například při stejném průtoku (při odebírání tepla) by se čas “pobytu” vody v kompostu zvýšil více než 5x, takže by se vykompenzovalo 3x zmenšení velikosti teplosměnného povrchu a ve finále by to mohlo mít výkon i vyšší než ta hadice. Zase ne všechna voda bude v kontaktu se stěnou, ale zase se bude ohřívat od jiné vody atd.